Centrum Nová Palmovka: Nový začátek pro Libeň
Libeň byla vždy průmyslovou čtvrtí, což je na její tváři vidět dodnes. Likvidace soukromého sektoru po roce 1948 ještě urychlila chátrání zástavby, na řadu přišly i rozsáhlé demolice. Čtvrť proto potřebuje investiční impulzy, které by se mohly stát začátkem určité urbanistické koncepce. Radnice Městské části Praha 8 připravuje několik kroků, jež by měly Libni pomoci, oživit celou lokalitu a přitáhnout další investory. Po oznámení chystané rekonstrukce Elsnicova náměstí je to především centrum Nová Palmovka.
Doposud nevyužitý a zanedbaný prostor v bezprostřední blízkosti stanice metra Palmovka, na rohu křižovatky Sokolovské a Zenklovy ulice, by měl do tří let výrazně ožít. Městská část Praha 8 se tam chystá postavit novou, moderní a multifunkční budovu městského domu, který by se měl stát přirozeným a bezpečným centrem pro všechny občany Prahy 8. Vítěznou podobu komplexu navrhl známý architekt Josef Pleskot.
Centrum budou z větší části tvořit prostory pro obchody, restaurace, služby nebo kulturu, zbývající část pak umožní přesunout veškerou administrativu radnice pod jednu střechu. To by v porovnání se současným stavem mělo na provozu ročně ušetřit zhruba 20 milionů korun. Nyní je totiž Úřad MČ Praha 8 rozeset po celém obvodu, budovy často technicky a ekologicky zcela nevyhovují dnešním požadavkům, jejich provoz je velmi nákladný. Jednotlivé odbory nyní sídlí v šesti lokalitách od Čimic až po Libeň. „Výstavba nového centra na Palmovce není náš rozmar, ale nutnost. Kdyby radnice Prahy 8 byla firma a já jejím ředitelem, tak bych takový projekt považoval pro další rozvoj za nezbytný. Stačí si vzít čísla, kolik nás provoz nevyhovujících objektů nyní stojí a kolik můžeme ušetřit,“ prohlásil starosta Prahy 8 Jiří Janků.
Úřad MČ Praha 8 nyní sídlí v těchto lokalitách s těmito problémy:
Zenklova 35/1 (Libeňský zámek) – v objektu je nutné provést kompletní výměnu vodovodního řadu, který je v havarijním stavu, dokončit výměnu elektrických rozvodů (silnoproud, slaboproud) uvnitř objektu a upravit vnitřní prostory dle určeného využití včetně zabudování klimatizace. Jedná se o rekonstrukci, kterou nelze provést za provozu. U objektu se vzhledem k jeho historické hodnotě předpokládá jeho další využívání. Jedná se o reprezentační prostory.
U Meteoru 6 (tzv. bílý dům) - budova je energeticky naprosto nevyhovující, při jejím dalším využívání bude nutné opravit okna (netěsní), opravit topení a instalovat jeho regulaci, zabudovat klimatizaci (v kancelářích je v letním období až 37° C), upravit vnitřní prostory a vzhledem k tomu, že budova není koncipována pro stávající počet pracovníků, je doporučeno vybudovat třetí požární schodiště na severní straně budovy z důvodu zabezpečení požárních únikových cest. Kompletní rekonstrukce objektu by podle odhadů přišla na více než 200 milionů korun.
U Meteoru 8 a 10 - jedná se o provizorní stavby tzv. teskáče, které byly vybudovány jako ubytovny. K využívání těchto objektů je nutné mít souhlas se změnou užívání staveb, která je v současné době platná do roku 2014. I v případě, že by změna užívání byla po tomto roce ještě povolena, nebude možné dále objekty bez rozsáhlých úprav využívat - nutné zateplení, oprava oken, oprava vnitřních prostor (podlahy, přepážky), kanalizace, elektroinstalace. Budovy jsou na hranici životnosti - nutné zajistit náhradní prostory.
Na Košince 1 (Grabova vila) - objekt je nutný vybavit klimatizací, teploty v kancelářích přesahují během léta 35° C. Vzhledem k tomu, že u vily je rozsáhlý park, který je nutné udržovat (zhruba milion korun ročně), není vhodné tento prostor využívat pro administrativní účely.
Těšínská 600 (KD Krakov) – sídlo odboru školství a části odboru kultury, zcela mimo centrální část Prahy 8. Nevyhovující zázemí. Náklady případné rekonstrukce objektu odhadnuty na zhruba 50 milionů korun.
Čimická 780 – sídlo Centrálního archivu ÚMČ Praha 8. Opět zcela mimo hlavní budovy radnice.
V roce 2010 činily náklady na provoz těchto objektů (opravy, energie, voda, údržba, ostraha...) více než 30 milionů korun. Například náklady na ostrahu šesti zmíněních míst ročně dosahují čtyř milionů korun. „Výdaje budou nepochybně růst. Jen těžko někdo může říci, že ceny energií půjdou dolů nebo že se sám od sebe zlepší technický stav dnes nevyhovujících budov,“ řekl Janků.
Záměrem projektu je kromě výše uvedeného revitalizace území v okolí Palmovky, stabilizace obecního rozpočtu a snaha poskytnout všem obyvatelům osmé městské části mnohem lepší servis služeb. Náklady na výstavbu komplexu budou činit 1,14 miliardy korun. Z pronájmu komerčních prostor osmá městská část každoročně získá smluvně garantovaný výnos přes 50 milionů korun.
Harmonogram projektu:
- zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí (prosinec 2011)
- nabytí právní moci stavebního povolení (říjen 2012)
- zahájení výstavby – přeložky inženýrských sítí (říjen 2012)
- vydání kolaudačního souhlasu (říjen 2014)
- převzetí budovy (začátek roku 2015)
Hlavní cíle projektu – shrnutí:
- rozvoj zanedbané lokality dolní Libně, její oživení, přilákání podnikatelů, nové pracovní příležitosti
- rozšíření nabídky služeb občanům
- v celosvětově složité a nepřehledné ekonomické situaci konzervativní uložení části prostředků z privatizace bytů do majetku MČ Praha 8, trvalý příjem z pronájmu
- sloučení odborů ÚMČ Praha 8 na jedno pro občany dopravně výhodné místo
- oproti současnosti mnohamilionové roční úspory nákladů na provoz stávajících budov, plus výnosy z jejich pronájmu či prodeje
- provoz nevyhovujících budov na adrese U Meteoru 8 a 10 (kde sídlí například sociální odbor) skončí na základě výjimky v roce 2014, novým zázemím opadnou vysoké náklady vyplývající z pronájmu jiných prostor

Projekt Nové Palmovky novinářům představili (zleva) architekt Josef Pleskot, starosta Prahy 8 Jiří Janků a jeho zástupce Michal Šustr

Palmovka - současnost

Palmovka - budoucnost