Chemické a technologické havárie

Chemické havárie, respektive havárie s únikem nebezpečné látky, patří mezi události, se kterými se může setkat prakticky každý z nás. Ať už v okolí nějakého chemického závodu, nebo při silniční a železniční nehodě vozu převážejícího nebezpečnou látku.

JAK ZJISTÍM, ŽE JSEM V NEBEZPEČÍ

V prvních okamžicích po havárii nemusí lidé vůbec zaregistrovat, že jsou v nebezpečí. Varovným příznakem může být zápach neznámé látky, pálení očí a potíže při dýchání. Drobní živočichové, jako akvarijní ryby, jsou velmi citliví k chemickým látkám a často se mohou chovat neklidně nebo uhynout ještě dříve, než látku začnou vnímat lidé. Pro účely varování obyvatel se, tak jako v případě jakéhokoliv jiného ohrožení, používá sirén a dalších prvků varování a vyrozumění. Zaslechnete-li tedy signál „Všeobecná výstraha“ a není zřejmé, že se jedná o povodeň, je rozumné jednat tak, jako kdyby šlo o chemickou havárii.

OBJEKTY S NEBEZPEČNOU LÁTKOU NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI

Zdroj rizika	Potenciální událost, ke které může dojít	Typ události
Zásobník chlóru v areálu Fakultní nemocnice Na Bulovce	Únik chlóru ze zásobníku v areálu Fakultní nemocnice Na Bulovce	Havárie způsobená chemickou látkou – Chlór
Zásobník chlóru v areálu Vodojem Ládví I	Únik chlóru ze zásobníku v areálu Vodojem Ládví I	Havárie způsobená chemickou látkou – Chlór

• Podrobné rozmístění objektů s nebezpečnými látkami na území Prahy na mapách krizového řízení »

CO DĚLAT

Po zjištění úniku nebezpečné látky je vhodné dodržet několik následujících zásad:

• co nejdříve se vzdalte od místa havárie
• ukryjte se v nejbližší budově, ve vyšších patrech
  Většina nebezpečných látek je těžších než vzduch, proto se drží při zemi. Ukryjte se tedy v některém z vyšších pater na opačné straně budovy, než je zdroj nebezpečí.
• umožněte ukrytí také ostatním lidem, kteří jsou kolem, a ujistěte se, že o nebezpečí vědí i sousedé
• utěsněte okna a dveře a přelepte je izolační páskou
  Vhodné je také přes okna a dveře pověsit tkaniny namočené ve vodě.
• nezapomeňte vypnout klimatizaci a utěsnit ji, stejně jako ostatní větrací otvory, včetně klíčových dírek a digestoří
• připravte si prostředky improvizované ochrany
• sledujte vysílání Českého rozhlasu a České televize, kde se dozvíte další informace
• pokud to není nutné, zbytečně nezatěžujte telefonní síť a dbejte pokynů záchranářů
• snažte se, co nejméně pohybovat
  Při větší fyzické námaze člověk rychleji dýchá a tím i vdechuje více škodlivé látky.
• počítejte s možností evakuace.
  Ta bývá nařizována v případech, kdy únikem nebezpečné látky došlo ke kontaminaci terénu.
• neopouštějte úkryt, dokud nepomine nebezpečí

ÚNIK NEBEZPEČNÉ LÁTKY PŘI SILNIČNÍ PŘEPRAVĚ

V případě, že se jako řidič stanete svědkem dopravní nehody spojené s únikem nebezpečné látky:

• okamžitě uzavřete okna a vypněte klimatizaci
• opusťte s vozidlem nebezpečný prostor, ideálně kolmo ke směru větru
• nahlaste událost na linku 150 nebo 112

Vozidla převážející nebezpečnou látku bývají označena výstražnou tabulkou, na které jsou dvě řady čísel, označující nebezpečí a typ látky. Tato čísla sdělte při oznamování události, pokud tím neohrozíte svoji bezpečnost.

PROSTŘEDKY IMPROVIZOVANÉ OCHRANY TĚLA

Improvizovaná ochrana povrhu těla a dýchacích cest přichází na řadu v okamžiku, kdy nejsou k dispozici speciální ochranné prostředky, tedy ochranná maska s filtrem a ochranný oděv. V mírových podmínkách ochrany obyvatel tedy prakticky vždy.

Improvizovaná ochrana spočívá ve využití izolačních a filtračních vlastností oděvních součástí a dalších prostředků, které jsou běžně k dispozici.

Vždy je nutno dodržet několik důležitých zásad:

• zakryt musí být celý povrch těla, žádné místo nesmí být vystaveno působení škodlivé látky
• přechody jednotlivých ochranných prostředků musíme co nejlépe utěsnit
• více vrstev zlepšuje ochranné vlastnosti

Improvizovaná ochrana není nikdy stoprocentní, proto ji využíváme pouze pro přesun do úkrytu, k úniku ze zamořeného území, nebo v případě vyhlášené evakuace.

Improvizovanou ochranu můžeme rozdělit do několika skupin:

• ochrana hlavy
  K ochraně hlavy můžeme použít různé kukly, čepice nebo šátky, které převlékneme přes hlavu. Přes ně převlékneme kapuci, případně nasadíme na hlavu přilbu, která chrání před padajícími předměty.
  
  
• ochrana dýchacích cest a obličeje
  Dýchací cesty je nutno chránit obzvláště pečlivě. Ochrannou masku můžeme do jisté míry nahradit pomocí přeložené flanelové látky nebo froté ručníku, který navlhčíme ve vodě.
  K ochraně očí lze nejlépe použít uzavřené brýle (potápěčské, plavecké, lyžařské), nebo igelitový sáček, který přetáhneme přes hlavu a stáhneme v úrovni lícních kostí.
  Dbáme na důkladné utěsnění přechodu mezi sáčkem a ručníkem.
  
  
• ochrana trupu
  Trup nejlépe ochrání kombinace více vrstev běžného oděvu, u kterého stáhneme tkanicí nebo lepicí páskou rukávy a nohavice. Pozor dáváme také na zipy a případné trhliny, které musíme přelepit.
  U krku s výhodou využijeme šály nebo šátky, kterými zamezíme vnikání škodlivé látky pod oděv.
  Vždy je vhodné ochranné vlastnosti zvýšit použitím pláštěnky, kterou navlékneme přes oděv a opět utěsníme u krku. Pláštěnku můžeme nouzově nahradit plachtou nebo igelitem.
  
  
• ochrana rukou a nohou
  Nejjednodušší a zároveň nejspolehlivější ochranou rukou jsou pryžové (gumové) rukavice dostatečné tloušťky. Ideální jsou běžné rukavice na mytí nádobí a úklid domácnosti, které jsou poměrně silné a zároveň díky své délce chrání také zápěstí. Nemáme-li k dispozici rukavice, lze si pomoci látkou, do které ruce zabalíme.
  Nohy chráníme nejlépe obutím vysokých holínek, kozaček, nebo kožené obuvi. Nezapomeneme přetáhnout nohavice přes obuv a stáhnout tkanicí. Pokud nemůžeme použít dostatečně vysokou obuv, chráníme nohy pomocí igelitových sáčků nebo tašek.