Praha 8 má další čestné občany

Odhalení pamětní desky Věry ČáslavskéZastupitelé městské části Prahy 8 jednohlasně schválili udělení čestného občanství paní Věře Čáslavské in memoriam. Věra Čáslavská je dodnes nejúspěšnější česká olympionička všech dob. Stala se sedminásobnou olympijskou vítězkou ve sportovní gymnastice. Byla to i statečná žena, která se nebála postavit komunistickému režimu.

„Narodila se a vyrůstala v Karlíně. S Karlínem se pojí i její sportovní začátky. Letos si navíc připomínáme 80 let od jejího narození. Při této příležitosti jsme také na jejím rodném domě v Sokolovské ulici v Karlíně odhalili pamětní desku a myslím si, že ocenění čestný občan městské části si jednoznačně zaslouží,“ vysvětlil starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS).

Dalšími čestnými občany městské části Prahy 8 pro letošní rok jsou: Paní Eva Foglová, dlouholetá pedagožka, cvičitelka a organizátorka v Sokole Libeň, pan Jaroslav Čvančara, český spisovatel, publicista, pedagog a hudebník a pan Josef Zumr, významný filosof, historik a literní vědec. 


Věra Čáslavská
Věra Čáslavská je dodnes nejúspěšnější česká olympionička všech dob. Narodila se a vyrůstala v Karlíně. Na OH získala ve sportovní gymnastice celkem 7 zlatých, dále vybojovala čtyři tituly mistryně světa, 11x vyhrála mistrovství Evropy a celkem čtyřikrát byla vyhlášena nejlepší Sportovkyní Československa.  Po sametové revoluci byla v letech 1990–1996 předsedkyní Československého olympijského výboru a v letech 1995–2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru. V roce 1968 se zapojila do politického života a podepsala petici Dva tisíce slov. V roce 1971 byla vyloučena z řad členů ČSTV. V roce 1974 vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a věnovala se trenérské činnosti. Později jí bylo dovoleno vykonávat trenérskou činnost v Mexiku (1979–1981). V lednu 1990 se stala poradkyní prezidenta ČSR Václava Havla pro sociální otázky a pro sport, od roku 1991 pak působila jako jeho asistentka. Věra Čáslavská zemřela v r. 2016.


Eva Foglová
Eva Foglová je dlouholetá pedagožka, cvičitelka a organizátorka v Sokole Libeň. V 70. - 90. letech učitelka tělocviku na ZDŠ Zámeček, propagátorka a cvičitelka moderní gymnastiky, džezgymnastiky a jógy v mimoškolních oddílech libeňského Sokola. Aktivní jako cvičitelka a organizátorka i po obnovení TJ Sokol v 90. letech až do počátku 21. stol., jejími kurzy prošly generace cvičenek všeho věku od dívek přes dospělé ženy až po seniorky.


Jaroslav Čvančara
Jaroslav Čvančara je český spisovatel, publicista, pedagog a hudebník v country skupině Taxmeni. Během svého života vystřídal řadu povolání – lodník Pražské paroplavební společnosti, kotelník, lakýrník autokaroserií, propagační pracovník, pedagog a badatel-historik. Jde o badatele, který se věnuje problematice atentátu na Heydricha a souvisejícím otázkám atentátu na Reinharda Heydricha a souvisejícím otázkám (český protinacistický odboj, heydrichiáda, vyhlazení Lidic, operace Anthropoid apod.), o kterém vydal již tři publikace, a působí také jako odborný poradce a spoluautor při tvorbě několika dokumentárních televizních, rozhlasových pořadů, filmů a výstav. V současné době působí jako badatel v odboru zkoumání totalitních režimů ÚSTR, kde spolupracuje na výzkumném projektu Československý domácí a zahraniční odboj a nacistická okupační moc.


Josef Zumr
Josef Zumr je významný filosof, historik, literární vědec a historik. V roce 1952 vystudoval na Karlově univerzitě filozofii a slavistiku, po krátkém působení na místě nakladatelského redaktora nastoupil do Filozofického ústavu ČSAV. Za normalizace byl propuštěn a živil se jako překladatel na volné noze. V roce 1990 byl přijat zpět, krátce působil i jako ředitel ústavu. Také externě přednášel na Univerzitě Palackého v Olomouci. Je řádným členem pařížského Institut international de philosophie a předsedou kuratoria Ústavu T. G. Masaryka. Přispívá do Filozofického časopisu, Literárních novin a Analogonu. Zabývá se vývojem revolučního demokratismu 19. století, námětem jeho doktorské práce byl Alexandr Ivanovič Gercen. Věnuje se také estetice, především dílu Johanna Friedricha Herbarta (studie Máme-li kulturu, je naší vlastí Evropa, 1998). Uspořádal výbor z díla Ladislava Klímy Vteřiny věčnosti (1967), jedinou Klímovu knihu, která za minulého režimu vyšla. Byl členem ediční rady Spisů Bohumila Hrabala, napsal esej Obraz býka v díle Bohumila Hrabala. 


Osobnosti MČ Praha 8 oceněné čestným občanstvím najdete na https://www.praha8.cz/Cestni-obcane-Prahy-8.html



Dostávejte aktuality na váš e-mail.
Každý den zasíláme všechny novinky z webu v jedné přehledné zprávě.



Mohlo by vás také zajímat




Zveřejněno: 30.06.2022
Vytisknout