Grabova vila

Katastrální území Libeň
(Na Košince 1, čp. 502)
Ukázat na mapě

Grabova vila Reprezentační vila židovského velkoprůmyslníka Hermanna Graba stojí východně od usedlosti Košinka. Pro majitele a ředitele firmy M. Grab synové (M. Grab Söhne) byla postavena v polovině 90. let 19. století karlínským stavitelem a architektem Josefem Blechou, který se podílel na realizaci mnoha továrních i obytných budov v Libni.

Židovská podnikatelská rodina přišla z Rakouska do Čech kolem poloviny 19. století. Zakladatelem větve byl velkoobchodník a velkoprůmyslník Moritz Grab (1810–1895), nejvýznačnější však byl syn Hermann (Heřman) Grab (1843–1900), který významnou měrou přispěl k rozvoji průmyslu v Libni. Začal podnikat v Libni jako ředitel rodinné firmy M. Grab synové, zprvu v Malých Holešovicích na Pelc-Tyrolce. Kolem roku 1876 získal spolu s bratrem Josefem usedlost Košinka (čp. 106), kde založil v letech 1879–1880 velkou továrnu na voskovaná plátna. Grabova c. k. výsadní továrna na kožné a voskované plátno a koberce byla na sklonku 19. století největší svého druhu v Rakousko-Uherské monarchii. Spolu s rozsáhlými budovami a obytnými domy vytvořila moderní město.

V letech 1928–1929 uskutečnili rozsáhlou přestavbu rodinné vily, která dala podobu dnešnímu stavu. Původní vila byla jednopatrová a menšího půdorysu. Provedena byla nástavba II. patra s podkrovím a budova byla v celé své podélné linii severně rozšířena. Přestavbou vznikla podsklepená dvoupatrová budova s podkrovím, s prejzovou krytinou, vikýři a ustupujícími mansardovými stěnami. Masivní atikové zábradlí s terasami ve druhém patře je zdobeno na jižní a západní straně plastikami. Nad severním vchodem je velká terasa s ozdobným zábradlím s balustrádou, na nichž stojí dvě sochy andělů nesoucích lucerny. Západní průčelí je výzdobou nejbohatší, po celé délce průčelí je přízemní terasa s tvarovaným zábradlím s balustrádou, ozdobeným lucernami. Terasa je uprostřed rozdělena širokým schodištěm a rizalitem, který je vstupem (loggií) do hudebního salonu. Protínají jej dva iónské vysoké sloupy na hranatém soklu, nesoucí balkon ve druhém patře. Nad nimi je na atikovém zábradlí bohatě zdobená erbovní plastika se sochami jako štítonoši. 

Po smrti Emanuela Graba se stal v roce 1932 výlučným vlastníkem vily Dr. Hugo Grab. Majetek byl však značně finančně zatížen pohledávkami hypotečních věřitelů, takže se již v roce 1936 jednalo s osvětovým odborem hl. města Prahy o vhodnosti využití vily. Budova čp. 502 se zahradou, spolu s domkem pro zahradníka byla téhož roku pronajata ředitelce Josefině Victoriusové – Mockerové, která zde zařídila dívčí domov, především pro zámožnější chovanky. Roku 1939 byla na majetek Dr. Maxe Josefa Graba a pozůstalost po Dr. Hugo Grabovi uvalena nucená správa. Za německé okupace byly veškeré nemovitosti, jako židovský majetek, zabaveny gestapem a roku 1943 byl Říšským protektorem pověřen správou Adalbert Lederer. V srpnu 1941 objekt z neopatrnosti při sváření částečně vyhořel. Prohořely části střechy a stropů v podkroví a ve II. patře domu, a to při východním a severním průčelí. O rozsahu požáru svědčí, že byl uhašen až za pět a půl hodiny a dohašovací práce trvaly celý následující den.

Následně sloužila budova Hitlerově mládeži – Hitlerjugend. Při spojeneckém anglo-americkém náletu na Vysočany dne 25. března 1945 byla zasažena i Košinka, která dostala čtyři pumové zásahy. Vila byla částečně poškozena střelami i ve dnech Pražského květnového povstání, kdy zde došlo k přestřelce mezi členy Hitlerjugend a českými vlastenci. Padlo zde několik mladých Čechů, na hlavní bráně má desku jeden z nich, Jiří Hunal.

Po skončení 2. světové války byla na majetek rasově persekovaných rakouských státních příslušníků, jakožto na cizácký majetek uvalena bez jejich účasti národní správa. Z důvodu nedostatku potřebné péče o pražské děti, zde byl rozhodnutím primátora dr. V. Vacka ze dne 20.07.1945 zřízen útulek pro děti do tří let s kapacitou cca 100 lůžek. 

Po únoru 1948 byl veškerý majetek rodiny Grabů dle prezidentských dekretů zkonfiskován jako nepřátelský majetek a podle rozhodnutí Fondu národního majetku z 30.12.1949, o přídělu konfiskovaného majetku, vloženo vlastnické právo na Obec hlavního města Prahy. V zahradě domu byl v letech 1948 až 1951 postaven náhradní provizorní pavilon jeslí a do vily byla umístěna dvouletá ošetřovatelská škola. Reorganizací zdravotnického školství byla počátkem 50. let 20. století škola změněna na Vyšší školu sociální a zdravotnickou v Praze VII., větev ošetřovatelská v Praze VIII. – Košinka. V letech 1953–1957 bylo přechodně zavedeno tříleté studium a škola od roku 1953 nesla jednotný název Vyšší škola zdravotnická, Internát v Praze VIII. – Košinka 502/4. Studijní program byl poté nahrazen čtyřletým typem studia a od roku 1961 nesla škola název Střední zdravotnická škola.

S účinností od 1. července 1991 byla škola převedena pod ministerstvo školství. V roce 2000 přešla budova do správy městské části Praha 8 a je využívána pro potřeby Úřadu městské části Praha 8. Vedle odborů úřadu slouží zdejší krásné prostory také reprezentativním účelům.

Ke stažení
Anglická verze ve formátu DOC ke stažení zde.
Informační skládačka ve formátu PDF ke stažení zde.


Související odkazy

Další fotografie

Grabova vila Grabova vila
Grabova vila Grabova vila Grabova vila Grabova vila Grabova vila Grabova vila Grabova vila Grabova vila Grabova vila
Vytisknout