Výklenková kaplička s obrazem sv. Václava

Katastrální území Karlín
(Sokolovská ulice, naproti Invalidovně, kulturní památka)
Ukázat na mapě

Výklenková kaplička s obrazem sv. Václava - současný stav Výklenková kaplička ve tvaru edikuly s toskánskými pilastry a trojúhelníkovým štítem vznikla v polovině 19. století. Je zbytkem řady 44 kapliček, které lemovaly tzv. Svatou poutní cestu do Staré Boleslavi.
Původní jednotné výklenkové kaple P. Marie byly postaveny již v době císaře Leopolda I. v letech 1680–1690 a vzdáleny od sebe asi půl kilometru (na délku Karlova mostu, tj. 515,76 m).

Druhá kaplička poutní cesty nazvaná Aitlická (dnešní název Udlice - jsou částí Chomutova). Byla asi v místech, kde je dnešní kaplička proti Invalidovně. Ta byla postavena po zřízení železničního náspu, zřejmě v blízkosti místa, kde stále její předchůdkyně. Je zasvěcená zvolání loretánské litanie Svatá Boží rodičko. Donátorem byl probošt metropolitní kapituly Jan Maxmilián hr. Lamberk (1608–1682).

Poutní cesta z Prahy
Počet 44 byl podle P. Johanna Müllera S. J. určen počtem invokací loretánské litanie. Celou cestu můžeme dnes rekonstruovat na základě knihy Jana Tannera Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi z r. 1692. Dnes se z této cesty dochovala pouze malá část. Autorství maleb, které se ve zbytcích ještě místy uchovaly, nebylo dosud spolehlivě určeno. Jednalo se o nejrozsáhlejší svatováclavský cyklus vůbec. Po této cestě podle pověsti vezli mrtvé tělo knížete Václava z Boleslavi do Prahy. Kapličky se začaly stavět v r. 1674, vzdálenost mezi nimi se pohybuje od 400 do 600 metrů. V horních rozích byl namalován znak a jméno stavebníka, který kapličku svým nákladem dal vybudovat: členové slavných šlechtických rodů (Berků, Černínů, Harrachů, Kolovratů, Lažanských, Šternberků, Martiniců, Valdštejnů aj.) i pražští biskupové a kanovníci (Jan Bedřich z Valdštejna, Jan Dlouhoveský, Jiří Aster aj.). Na poslední kapličce byl namalován rodokmen císaře Leopolda I., jako potomka knížete sv. Václava po přeslici. Cesta začínala od Prahy dvěma větvemi. Jedna vedla od Poříčské brány přes Karlín a Vysočany na Prosek, kde se k ní připojovala druhá větev vedoucí od Libně přes Střížkov. Dnes, po více jak 300 letech, zůstává z původního počtu jen 29 kapliček.

Svatý Václav – hlavní patron Čech
Český kníže Václav I. byl synem knížete Vratislava a zřejmě jeho (jediné?) manželky Drahomíry, která byla dcerou knížete Havolanů (polabští Slované). Jeho prarodiči byli první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a jeho žena svatá Ludmila. Svatováclavský cyklus byl vyobrazen ve Velké věži hradu Karlštejna na stěnách přístupového schodiště do Kaple sv. Kříže. Z doby Karlovy pochází také známý votivní obraz druhého pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, na němž byli vyobrazeni patroni české země a kde sv. Václav zaujímá výjimečné postavení. Známá je Myslbekova jezdecká socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, jejíž masa spočívá pouze na dvou bodech – přední levé noze a zadní pravé noze Václavova koně. Václav je symbolem české státnosti a patronem České země. Na podstavci je napsáno: „Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím.“


Další fotografie

Výklenková kaplička s obrazem sv. Václava Výklenková kaplička s obrazem sv. Václava - stav před opravou Výklenková kaplička s obrazem sv. Václava Výklenková kaplička s obrazem sv. Václava
Vytisknout