MČ Praha 8

Náměstí Ládví bylo součástí jedné z posledních etap výstavby sídliště Ďáblice. Zatímco samotná bytová výstavba začala již v roce 1968 a skončila v roce 1975, některé další části sídliště zahrnující veřejnou vybavenost čekaly na dokončení ještě několik let. Uprostřed náměstí tak místo fontány byla jen travnatá plocha.

V letech 1983 až 1984 se dokončil Kulturní dům Ládví jako hlavní dominanta náměstí. Právě odtud se fontána zrealizovaná v roce 1985 ovládala. Jejím autorem je Viktor Tuček mladší, syn hlavního architekta sídliště Viktora Tučka. Přispěl tak k oživení náměstí vodním prvkem, s nímž se původně nepočítalo.

Hned v prvních letech po spuštění však technika fontány selhala a začaly roky strádání. Její fungování nepamatovala celá generace místních obyvatel, až se postupně začalo mluvit o její demolici. Prostor fontány zkrátka už přestal být přitažlivý byť jen pro krátkodobé zastavení. Žulové desky na fontáně byly poškozené, prorůstaly plevelem. Okolní dlažba se propadala. Lavičky byly ještě podle starých měřítek příliš nízké a tudíž nepohodlné. V okolní zeleni se to hemžilo potkany.

Záchrana přišla v roce 2022, kdy se na základě přání obyvatel sídliště, reprezentovaných spolkem Krásné Kobylisy, podařilo městské části dosáhnout dohody na její obnově.

"Samotný proces byl velmi složitý. Fontána byla v tak špatném stavu, že nikdo neměl odvahu se k ní aktivně přihlásit, natož přijít s vlastním plánem rekonstrukce. Museli jsme tedy začít zprvu hledat, kdo má fontánu ve svém majetku. Jakmile byly základní věci vyjasněny, uzavřeli jsme memorandum se společností PENNY, která v blízkosti fontány právě dokončila obchodní dům, aby s rekonstrukcí pomohla. Investice do fontány a celého okolí se dle dohody rozdělila - PENNY zafinancovala a projektově připravila rekonstrukci fontány dle našeho zadání, Praha 8 a hlavní město se postaraly o revitalizaci celého okolí. Byl to názorný příklad kvalitní spolupráce mezi soukromým sektorem a municipalitou, za kterou chci všem partnerům poděkovat,“ řekl místostarosta pro strategický rozvoj Tomáš Hřebík.

Přípravy na rekonstrukci se řešily od druhé poloviny roku 2022 přibližně do léta 2023. Když pak v červenci 2023 přišel den zahájení rekonstrukce, objevil se jeden z prvních problémů, který tak trochu předznamenal, čím si budou muset všichni zúčastnění projít. Technická šachta fontány byla celá zatopená! Prakticky nepřetržitě do ní přitékala voda otvorem pro kabely k elektrickému napájení fontány z KD Ládví. Díky odtokovému kanálku pak voda směřovala rovnou do kanalizace. Museli se tedy pro tuto havárii povolat hasiči, kteří vodu z šachty odčerpali. A začalo hledání místa, odkud voda tekla. Naštěstí to nebylo příliš daleko.

Dalším problémem byla zastaralá elektrická přípojka, která směřovala k fontáně (otvorem, ze kterého tekla do šachty voda) z KD Ládví. Tamní ovládací zařízení však už bylo dávno odstraněno a nikdo nevěděl, kudy (technicky nevyhovující) elektrické kabely vedou. Musela se tak k fontáně prokopat z KD Ládví zcela nová elektrická přípojka. 

Rekonstrukci žulového pláště fontány i okolní dlažby provedla společnost Kámen Pečky. Moderní technologie k fontáně pak zabudovala společnost Bazény fontány Jan Kuneš. „Demontovaly se veškeré kusy kamene a odstranila se spojovací hmota z monolitické konstrukce. Spolu s tím se odstranila veškerá původní technologie. Následně došlo k sanačním pracím na betonové konstrukci, položení nové hydroizolace, nových nerezových prostupů, zapojení nové technologie a navrácení původních kamenných prvků," vysvětlil Jan Hruška, jednatel společnosti Kámen Pečky.

27. října byla oprava samotné fontány dokončena a kolemjdoucí tak mohli být svědky toho, že po více než 30 letech opět funguje. Její okolí se následně revitalizovalo do 19. prosince, kdy se odpočinková zóna otevřela veřejnosti. Tím se dokončila druhá etapa její celkové revitalizace. Vyměnila se žulová dlažba a obrubníky. Nová žula s názvem Cinza Ariz je světle šedá a protiskluzová. Celý prostor je navíc oproti původní verzi bezbariérový. S revitalizací zelených ploch se však s blížící se zimou muselo počkat až do jara příštího roku, neboť nově zasazené květiny by v mrazech nevydržely. 

„V průběhu prací jsme kontaktovali autora fontány Viktora Tučka, zda by se nechtěl podílet na jejím znovuotevření. Pan architekt ukázal své moderní přemýšlení a poradil nám několik klíčových věcí, jak zlepšit okolí fontány. Jsme mu za to velmi vděční, protože díky němu dnes okolí vypadá výrazně lépe než předtím. Navrhl pro nás nové designové lavičky ze sibiřského modřínu, které se staly ozdobou celé odpočinkové zóny. Na jednom místě se spojuje historický prvek fontány s moderním mobiliářem,“ poznamenal Tomáš Hřebík. Odpočinková zóna se také osadila novými odpadkovými koši, pítkem a informační tabulí. 

Na jaře 2024 pak začala závěrečná etapa spočívající ve vytvoření nových záhonů s trvalkami. V den uvedení do běžného provozu 7. května 2024 se fontána na památku hlavního architekta sídliště Viktora Tučka pokřtila jeho jménem. „Fontána je mezi lidmi velmi oblíbená, ačkoliv byla dosud z důvodu nefunkčnosti opomíjená a neměla ani oficiální název. Její pokřtění jménem architekta Viktora Tučka pomůže připomenout historii sídliště i jeho architektonické a urbanistické kvality,“ vysvětlil Hřebík. 

Narodil se v roce 1925 v Praze. Svoji profesní dráhu začal v roce 1954 v Ústí nad Labem, kam odešel spolu s dalšími architekty projektovat výstavbu prvních panelových sídlišť v celém severočeském regionu. Kromě spolupráce na ústeckém sídlišti Skřivánek je autorem známé budovy Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, administrativní budovy Prefa a železniční polikliniky.

Po návratu do Prahy v roce 1966 díky těmto zkušenostem převzal vedení ateliéru, který připravoval projekt sídliště Ďáblice. Ten navázal na soutěžní návrh architektů Vlastimila Durdíka a Jiřího Novotného z roku 1963. Dále jej rozvíjeli Josef Polák, Vojtěch Šalda a Viktor Tuček, jenž se následně vedení projektu věnoval až po jeho realizaci. 

V Ďáblicích se díky příznivým okolnostem podařilo dosáhnout v kontextu možností stavební výroby dobrého výsledku, jenž se řadí mezi nejkvalitnější sídliště v České republice. Lokalita si dodnes zachovala svůj ucelený koncept se svébytným charakterem.

Krásná zeleň byla od počátku revitalizace považována za nezbytnou součást odpočinkové zóny. V minulosti přitom na místě nikdy pořádné záhony s trvalkami nebyly. Nevzhledné křoví vystřídala v následujících letech obyčejná tráva. Pro vytvoření záhonů tak bylo potřeba šetrně vybagrovat několik desítek centimetrů zeminy a navézt do prostoru zahradnický substrát. Do něj se zasadily květiny a na povrch se položil štěrk. Součástí záhonů je také zavlažovací systém. Celý projekt zafinancovala a zrealizovala společnost ACTON, která je správcem pozemku pro hlavní město Praha.