MČ Praha 8

Zaměstnanci, kteří během svého pracovního života utrpěli poškození mozku, ať už z důvodu úrazu nebo CMP, se mohou bez svého zavinění ocitnou v situaci, kdy nemohou svoji původní práci vykonávat vůbec nebo ji mohou vykonávat s nějakým omezením. Někteří zaměstnavatelé, kteří jsou často nastaveni na zaměstnávání tzv. zdravých jedinců, se nechtějí jakýmkoliv omezením těchto zaměstnanců zabývat, a tak většinou tento „problém“ končí výpovědí pro ztrátu zdravotní způsobilosti k vykonávané práci. Takový postup zaměstnavatelů je však v mnoha případech protizákonný a zaměstnanci by se mu měli bránit. Osoby se zdravotním postižením (OZP) mají totiž právo na to, aby zaměstnavatel upravil jejich pracovní podmínky tak, aby mohli vykonávat práci na konkrétní pozici i navzdory svému handicapu. O této povinnosti však řada zaměstnavatelů ani zaměstnanců neví nebo na ni zapomíná. Zaměstnavatelé, kteří podmínky neupraví, se přitom mohou dopustit diskriminace na základě zdravotního stavu.

Právo na úpravu pracovních podmínek pro OZP má nejen ten, kdo má fyzické postižení, které ho například upoutalo na invalidní vozík. Může jej mít i zaměstnanec dlouhodobě trpící nemocí nebo jejími následky a například právě i člověk se získaným poškozením mozku (např. po mrtvici), ale také člověk s chronickou bolestí zad nebo s psychickou poruchou.

Úprava pracovních podmínek pro OZP může spočívat v široké škále opatření. Může se jednat o materiální opatření, jako například polohovací stůl nebo rampa pro vozíčkáře. Mohou to ale být také úpravy organizačního charakteru jako umožnění přítomnosti asistenta nebo asistenčního psa, ale také úprava pracovního tempa, kratší/zkrácená pracovní doba, delší přestávky v práci a lze se setkat i s požadavkem na komunikaci pouze přes e-mail (v případě, že má zaměstnanec problémy s řečí což je častý problém právě u osob se získaným poškozením mozku)

Úpravy pracovních podmínek pro OZP tedy mohou být různé a měly by být vždy přizpůsobeny konkrétnímu zaměstnanci. Jediným omezením v tomto směru je, že nesmí přinášet zaměstnavateli neúměrné břemeno. Co přesně to znamená právní předpisy neuvádějí, v úvahu se však bude brát zejména nákladnost úprav, užitek, který z nich může OZP mít, a případně možnost zaměstnavatele získat veřejné prostředky na jejich realizaci. 

Nebojte se zaměstnavateli o svém zdravotním omezení říci a požadujte úpravu pracovních podmínek, abyste mohli dále pracovat – Zaměstnavatel má totiž povinnost pracovní podmínky upravit pouze v případě, že o zdravotním postižení zaměstnance dozví. Je proto důležité, aby zaměstnanec o svém zdravotním stavu zaměstnavatele co nejdříve informoval (ideálně písemně/emailem) – aby se nebál o svém postižení mluvit nebo se ho nesnažil zatajit. To platí zejména pro zaměstnance, jejichž zdravotní postižení (nemoc) není na první pohled vidět – například řada osob se získaným poškozením mozku vypadá na první pohled zdravě, ale mají kognitivní problémy, či poruchu paměti, jsou více unavitelní.

Začlenění zpět do pracovního života, je určitá forma rehabilitace. Je škoda, aby osoby se získaným poškozením mozku ztratili své pracovní uplatnění a skončili na dávkách jen proto, že zaměstnavatel svoji povinnost nezná nebo proto, že se o ni bojí zaměstnanec mluvit. Zaměstnávání těchto osob je pozitivní i pro pracovní kolektiv, který najednou není orientován jen na obchodní výsledek, ale i na možnost pomoci někomu jinému. Někomu, kdo za to, čím se svou nemocí prošel nemůže a naopak může být pro ostatní lidi hrdinou.
   

Ročně v ČR přibyde zhruba 30 000 osob s poraněním mozku. Mnoho z nich kvůli roztříštěnému systému péče zbytečně končí v ústavech, místo aby se vraceli domů a zpět do zaměstnání nebo do školy. Nezisková pacientská organizace Cerebrum se snaží zvyšovat povědomí o následcích poranění mozku a možnostech neurorehabilitace, nabízí poradnu a různé skupinové aktivity. Osvětová kampaň Cerebrum byla podpořena programem Zdraví z Fondů EHP.