Narušení veřejného pořádku

VOLNÉ POBÍHÁNÍ PSŮ

Jediným prostředkem jak může město regulovat pohyb psů, je Obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy č. 6/2001 Sb. o městské zeleni. Podle této vyhlášky, je volné pobíhání psů zakázáno ve veřejné zeleni, pokud jsou tato místa označena v katastru jako zeleňzeleň v zástavbě nebo ostatní veřejná zeleň

Žádným jiným způsobem pohyb psů nijak upraven není. Majiteli psa hrozí až 1000 korun pokuta, pokud ho pustí na trávník v parku, kde je volné pobíhání zakázáno. Dále je řešeno a sankcionováno napadení psem. Podle magistrátu je na majiteli, aby určil, jestli je pes nebezpečný svému okolí a zda má být na chodníku na vodítku a s náhubkem. Tuto situaci zavinila v roce 2000 změna zákona o pozemních komunikacích, ze kterého dříve vyplývalo, že psi po komunikacích volně pobíhat nemohou. V novele se však na volné pobíhání psů zapomnělo a tento neutěšený stav trvá dodnes.

K případům, kdy má občan pocit ohrožení volně pobíhajícím psem, je nutné přivolat městskou policii. Pokud bude městkou policií zjištěno přestupkové jednání, bude jeho pachatel řešen buď pokutou na místě, nebo v přestupkovém řízení.


POŽÍVÁNÍ ALKOLICKÝCH NÁPOJŮ NA VEŘEJNÉM PROSTRANSTVÍ 


Z obecně závazné vyhlášky č. 11
, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 12/2008 Sb. hl. m. Prahy, kterou se zakazuje požívání alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 7/2010 Sb. hl. m. Prahy vyplývá, že je zakázáno požívání alkoholických nápojů na vyjmenovaných místech, dále na hřištích a pískovištích a před základními a mateřskými školami  a v okruhu 100 metrů od nich.

Při podezření na porušování vyhlášky je nutné přivolat pomocí linky 156 nebo pomocí přímých kontaktů na okrskové služebny či strážníky hlídku Městské policie.


POHYB NEŽÁDOUCÍCH OSOB  A VYKÁZÁNÍ OSOBY Z MÍSTA


Při podezření na pohyb nežádoucích osob je nutné přivolat pomocí linky 156 nebo pomocí přímých kontaktů na okrskové služebny či hlídku Městské policie. To je důležité k tomu, aby mohla být osoba na místě ztotožněna a řešena dle zákona.

Pokud v místě dochází k narušování veřejného pořádku, může městský strážník nebo policista osobu z místa vykázat.


RUŠENÍ NOČNÍHO KLIDU


Dobu nočního klidu upravuje ust. § 47 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a rozumí se jí doba od 22.00 do 6.00 hod. 

Případné rušení nočního klidu může být řešeno v rovině přestupkového zákona jako přestupek proti veřejnému pořádku, ale je vyžadována osobní odpovědnost konkrétní fyzické osoby, která se takového jednání dopustila. V praxi to znamená, že může být postihnuta fyzická osoba, na kterou je přivolána hlídka policie (přes tísňovou linku 158, 156), ne však např. provozovna či podnik, kde k rušení nočního klidu došlo. 

U provozovny lze, teprve v rámci následné kontroly ověřit, zda je v kolaudačním rozhodnutí uvedeno např. provozování diskotéky apod. Pokud ne, jsou ukládány pokuty a záležitost je s majitelem provozovny řešena podle zákona. 

V současné době neexistuje žádný právní předpis, který by omezoval provozní dobu, ledaže by taková podmínka byla zakotvena v jednotlivých kolaudačních rozhodnutích vydaných pro konkrétní provozovny a tím byla jejich provozní doba omezena. Občansko-správní odbor ani jiný odbor ÚMČ žádná povolení k překračování provozní doby nevydává.

Vytisknout