Chemické a technologické havárie

Chemické havárie, respektive havárie s únikem nebezpečné látky, patří mezi události, se kterými se může setkat prakticky každý z nás. Ať už v okolí nějakého chemického závodu, nebo při silniční a železniční nehodě vozu převážejícího nebezpečnou látku.


JAK ZJISTÍM, ŽE JSEM V NEBEZPEČÍ

V prvních okamžicích po havárii nemusí lidé vůbec zaregistrovat, že jsou v nebezpečí. Varovným příznakem může být zápach neznámé látky, pálení očí a potíže při dýchání. Drobní živočichové, jako akvarijní ryby, jsou velmi citliví k chemickým látkám a často se mohou chovat neklidně nebo uhynout ještě dříve, než látku začnou vnímat lidé. Pro účely varování obyvatel se, tak jako v případě jakéhokoliv jiného ohrožení, používá sirén a dalších prvků varování a vyrozumění. Zaslechnete-li tedy signál „Všeobecná výstraha“ a není zřejmé, že se jedná o povodeň, je rozumné jednat tak, jako kdyby šlo o chemickou havárii.


OBJEKTY S NEBEZPEČNOU LÁTKOU NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI

Zdroj rizika Potenciální událost, ke které může dojít Typ události
Zásobník chlóru v areálu Fakultní nemocnice Na Bulovce Únik chlóru ze zásobníku v areálu Fakultní nemocnice Na Bulovce Havárie způsobená chemickou látkou – Chlór
Zásobník chlóru v areálu Vodojem Ládví I Únik chlóru ze zásobníku v areálu Vodojem Ládví I Havárie způsobená chemickou látkou – Chlór


CO DĚLAT

Po zjištění úniku nebezpečné látky je vhodné dodržet několik následujících zásad:

  • co nejdříve se vzdalte od místa havárie
  • ukryjte se v nejbližší budově, ve vyšších patrech
    Většina nebezpečných látek je těžších než vzduch, proto se drží při zemi. Ukryjte se tedy v některém z vyšších pater na opačné straně budovy, než je zdroj nebezpečí.
  • umožněte ukrytí také ostatním lidem, kteří jsou kolem, a ujistěte se, že o nebezpečí vědí i sousedé
  • utěsněte okna a dveře a přelepte je izolační páskou
    Vhodné je také přes okna a dveře pověsit tkaniny namočené ve vodě.
  • nezapomeňte vypnout klimatizaci a utěsnit ji, stejně jako ostatní větrací otvory, včetně klíčových dírek a digestoří
  • připravte si prostředky improvizované ochrany
  • sledujte vysílání Českého rozhlasu a České televize, kde se dozvíte další informace
  • pokud to není nutné, zbytečně nezatěžujte telefonní síť a dbejte pokynů záchranářů
  • snažte se, co nejméně pohybovat
    Při větší fyzické námaze člověk rychleji dýchá a tím i vdechuje více škodlivé látky.
  • počítejte s možností evakuace.
    Ta bývá nařizována v případech, kdy únikem nebezpečné látky došlo ke kontaminaci terénu.
  • neopouštějte úkryt, dokud nepomine nebezpečí

ÚNIK NEBEZPEČNÉ LÁTKY PŘI SILNIČNÍ PŘEPRAVĚ

V případě, že se jako řidič stanete svědkem dopravní nehody spojené s únikem nebezpečné látky:

  • okamžitě uzavřete okna a vypněte klimatizaci
  • opusťte s vozidlem nebezpečný prostor, ideálně kolmo ke směru větru
  • nahlaste událost na linku 150 nebo 112

Vozidla převážející nebezpečnou látku bývají označena výstražnou tabulkou, na které jsou dvě řady čísel, označující nebezpečí a typ látky. Tato čísla sdělte při oznamování události, pokud tím neohrozíte svoji bezpečnost.


PROSTŘEDKY IMPROVIZOVANÉ OCHRANY TĚLA

Improvizovaná ochrana povrhu těla a dýchacích cest přichází na řadu v okamžiku, kdy nejsou k dispozici speciální ochranné prostředky, tedy ochranná maska s filtrem a ochranný oděv. V mírových podmínkách ochrany obyvatel tedy prakticky vždy.

Improvizovaná ochrana spočívá ve využití izolačních a filtračních vlastností oděvních součástí a dalších prostředků, které jsou běžně k dispozici.

Vždy je nutno dodržet několik důležitých zásad:

  • zakryt musí být celý povrch těla, žádné místo nesmí být vystaveno působení škodlivé látky
  • přechody jednotlivých ochranných prostředků musíme co nejlépe utěsnit
  • více vrstev zlepšuje ochranné vlastnosti

Improvizovaná ochrana není nikdy stoprocentní, proto ji využíváme pouze pro přesun do úkrytu, k úniku ze zamořeného území, nebo v případě vyhlášené evakuace.

Improvizovanou ochranu můžeme rozdělit do několika skupin:

  • ochrana hlavy
    K ochraně hlavy můžeme použít různé kukly, čepice nebo šátky, které převlékneme přes hlavu. Přes ně převlékneme kapuci, případně nasadíme na hlavu přilbu, která chrání před padajícími předměty.

  • ochrana dýchacích cest a obličeje
    Dýchací cesty je nutno chránit obzvláště pečlivě. Ochrannou masku můžeme do jisté míry nahradit pomocí přeložené flanelové látky nebo froté ručníku, který navlhčíme ve vodě.
    K ochraně očí lze nejlépe použít uzavřené brýle (potápěčské, plavecké, lyžařské), nebo igelitový sáček, který přetáhneme přes hlavu a stáhneme v úrovni lícních kostí.
    Dbáme na důkladné utěsnění přechodu mezi sáčkem a ručníkem.

  • ochrana trupu
    Trup nejlépe ochrání kombinace více vrstev běžného oděvu, u kterého stáhneme tkanicí nebo lepicí páskou rukávy a nohavice. Pozor dáváme také na zipy a případné trhliny, které musíme přelepit.
    U krku s výhodou využijeme šály nebo šátky, kterými zamezíme vnikání škodlivé látky pod oděv.
    Vždy je vhodné ochranné vlastnosti zvýšit použitím pláštěnky, kterou navlékneme přes oděv a opět utěsníme u krku. Pláštěnku můžeme nouzově nahradit plachtou nebo igelitem.

  • ochrana rukou a nohou
    Nejjednodušší a zároveň nejspolehlivější ochranou rukou jsou pryžové (gumové) rukavice dostatečné tloušťky. Ideální jsou běžné rukavice na mytí nádobí a úklid domácnosti, které jsou poměrně silné a zároveň díky své délce chrání také zápěstí. Nemáme-li k dispozici rukavice, lze si pomoci látkou, do které ruce zabalíme.
    Nohy chráníme nejlépe obutím vysokých holínek, kozaček, nebo kožené obuvi. Nezapomeneme přetáhnout nohavice přes obuv a stáhnout tkanicí. Pokud nemůžeme použít dostatečně vysokou obuv, chráníme nohy pomocí igelitových sáčků nebo tašek.
Vytisknout